Zlato, klenoty a šperky

Zlatnictví a šperkařství

Zlatnictví je prastaré řemeslo, které se zabývá výrobou i opravami šperků z drahých kovů ( zlato, stříbro, platina ). Výrobky mohou být případně ozdobeny drahými a šperkovými kameny. Základem výroby i dnes zůstává ruční práce. Zlatník začíná přípravou materiálu a končí úplným dohotovením šperku. Musí znát vlastnosti drahých kovů a způsob jejich zpracování, ovládat chemickou i mechanickou technologii, různé výrobní techniky, a také vlastnosti drahýcha šperkových kamenů. Šperky nelze vytvářet ani opravovat stereotypně, práce na šperku se musí vykonat individuáně, protože např. přírodní kameny jsou prostě jedinečné.

Šperk a klenot

Šperk vznikl a nosil se dříve než oděv. Ve svém poslání a vzniku nebyl výlučně zdobným předmětem. Tak jako například jizva po ráně od nepřítele byla ozdobou i dokladem udatnosti, právě tak nošení zubů a peří ulovených zvířat a ptáků. Šperk býval též určitým třídním nebo mocenským symbolem, byl ukazatelem společenského a právního postavení, čehož dokladem jsou prsteny ceremoniální, senátorskké, rytířské, snubní, cechovní aj.

Za klenot se považuje šperk, který je vyroben z platiny nebo ze zlata, je zdoben přírodními drahokamy nebo perlami a je vypracovaný zlatnickou technikou, která vyžaduje mimořádné schopnosti zlatníka-klenotníka i zasazovače-rytce. Význačné klenoty mohou být na povrchu osázeny např. brilianty, aby soustředění třpytivých drahokamů zvyšovalo jeho efekt. Slovo klenot obecně znamená výrobek z drahocenného materiálu.

Prsten

Podle řecké báje vymyslel prsten bůh Zeus, který poručil Prométheovi, jenž přinesl lidem oheň z nebe, nosit železný prsten na paměť jeho přikování ke skále.

Náušnice

Ženský šperk zavěšovaný na lalůček ušního boltce. Zřídka i muži ( námořníci ) nosí náušnice. Avšak nikoli pro ozdobu, nýbrž jako domnělý prostředek hygienickým na ochranu proti nemocem očí. Jako šperk se vyskytuje již od pradávna u Indů, Babyloňanů, Peršanů, Slovanů a Germánů.

Snubní prsteny

Zvyk vyměňovat si prsteny při sňatku má u nás své kořeny hluboko v pohanském starověku. Nosit snubní prsten na čtvrtém prstu levé ruky se vykládá tak, že od tohoto prstu vede tepna přímo k srdci. Prsten kruhového tvaru z drahého kovu symbolizuje vážné, opravdové přání dvou lidí náležet sobě po celý život. Snubní prsten, kruh bez začátku a bez konce, je symbolem věčnosti. Až do pozdního středověku se u mnoha národů žena „kupovala“ a jednostranné darování prstenu mužem nevěstě znamenalo formální potvrzení právního aktu uzavření sňatku. V době starých Římanů navlékal ženich své vyvolené prostý nezdobený železný kroužek. V novověku ustoupila původní střízlivá symbolika pojetí poetickému a na místo práva vstoupila vzájemná láska a romantika. Jak rozličné změny prodělala symbolika prstenu od dob pohanských až po dnešní, tak rozmanité bylo i jeho umělecké ztvárnění, ovlivňované kulturou, vkusem i sociálním statusem těch, kteří jej nosili a nosí. Ze 13 století pochází jednoduchý tříhranný kroužek uložený ve sbírkách germánského muzea v Norimberku. Byl nalezen v hrobě a jako snubní prsten má charakteristický napis uvnitř "In mir ist trvwe" ( ve mně je věrnost ). Barokní sloh a rokoko zdůrazňovaly bohatost ozdob. Dokladem toho je přepychový prsten Ludvíka XVI. V tabulce jsou buď vyryta a vyzlacena, anebo ze zlata vyřezána a pak upevněna čtyři písmena, která dohromady dávají jméno bůžka lásky Amor.

Zlato

Zlato se vyznačuje skvostnou žlutou barvou a vysokým leskem. Vyskytuje se v přírodě často v ryzí podobě jako zrnka nebo šupinky, a to buď v křemenných žilách, které prostupují různými horninami, a nebo v náplavech, které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. Ve větších valounech se vyskytuje velmi zřídka. Největší známý valoun zlata vážil 70,9 kg! Zlato se těží jednak z náplavů rýžováním, jednak z hornin důlní těžbou. Ryzí zlato je velmi měkké a používáním by se velmi rychle opotřebilo, proto se k výrobě šperků vytvářejí tavením slitiny zlata s jinými drahými kovy např. paládia atp. Z ryzího zlata se prakticky razí pouze zlaté mince nebo zlaté slitky pro investiční účely.

Dřívějším měřítkem zlata byl karát. Ryzí zlato rovná se 24 karátům. Množství drahého kovu ve slitině se uvádí v tisícinách - 999/1000 označuje ryzí zlato. Běžnou ryzostí je v ČR 14 karátů (585/1000), čili 585 dílků ryzího zlata a 415 dílků jiných drahých kovů.

Ryzost a kvalita zlata

Všechny zlaté šperky, které jsou prodávány na území ČR, jejichž hmotnost čistého zlata převyšuje 0,5g, musí být označeny státním puncem. Toto označování provádí příslušný puncovní úřad dané země. Punc je vlastně informační označení prozákazníka, které udává pravost a ryzost daného šperku. V některých zemích tato povinnost není zákonem vyžadována (např. Německá spolková republika).

Jednotlivé označení ryzostí:

    585/1000 – 14-ti karátové zlato – 585 dílů zlata a 415 dílů ostatních kovů

    750/1000 – 18-ti karátové zlato – 750 dílů zlata a 250 dílů ostatních kovů

    999/1000 – 24 karátové zlato – ryzí zlato – neobsahuje žádné příměsi

Tabulka puncovních symbolů ČR, označujících jednotlivé ryzosti: